Jedna z nejtěžších věcí na psaní knihy není napsat novou stránku.
Je to smazat stránku, kterou máte rádi.
Při první verzi rukopisu jsem udělal chybu, kterou dělá spousta začínajících autorů. Měl jsem pocit, že než začne samotný příběh, musím čtenáře nejdřív vzít do své hlavy. Že potřebuje pochopit člověka, který se rozhodl vyrazit do Evropy bez peněz.
Vznikla z toho jednostránková úvaha, kterou jsem měl opravdu rád.
Jenže pak jsem text procházel s odstupem znovu a ukázalo se, že příběh už dávno chtěl začít. Jen jsem mu stál v cestě.
Nakonec z celé pasáže zůstalo v knize jen několik vět. Ne proto, že by byly ty původní myšlenky vyloženě špatné. Ale protože příběh je dokáže říct mnohem lépe než autor.
Takhle vypadal kousek textu, který nakonec skončil v koši.
Možná ten pocit znáte taky. V hlavě si přehráváte vzpomínky z minulosti a přemýšlíte, jaké by to bylo, kdybyste tenkrát udělali něco jinak. Víte, že minulost nemůžete změnit, a přece se těm myšlenkám nedokážete ubránit.
Přítomnost je výsledkem minulosti. Kdybychom z ní odebrali jedinou událost, byli bychom dnes dost pravděpodobně úplně jiní. Možná lepší, možná horší. Jenže minulost změnit nemůžeme. Někoho tak možná napadne soustředit se na budoucnost. Znám spoustu lidí, kteří celý život plánují, že jednou pojedou na dovolenou svých snů, napíšou knihu, vrátí se do školy nebo začnou zdravě žít. Jenže budoucnost má s minulostí jednu zásadní společnou vlastnost – ani jednu z nich nemáme úplně ve svých rukou.
„Blbost!“ řeknete si.
A teď si představte, že vás zítra srazí auto. Kam se poděly všechny ty naběhané kilometry s nadějí na maraton? K čemu vám teď budou peníze odložené na dobu, až budete mít čas cestovat?
Budoucnost je příliš nejistá komodita na to, abyste jí obětovali svůj život.
Když jsem tenkrát mačkal Delete, měl jsem pocit, že knihu ochuzuji. Dnes si myslím pravý opak. Nejlepší příběhy totiž své myšlenky nevysvětlují. Nechávají vás je prožít.
Místo několika stran o odvaze je mnohem silnější sledovat dva lidi, kteří stojí u krajnice s prázdnou peněženkou a doufají, že jim někdo zastaví.
Ne každá stránka, kterou autor miluje, patří do knihy.
Někdy musí zemřít dobrý text, aby mohl přežít dobrý příběh.
Chcete vědět o novém článku jako první?
Nové články na webu nepřibývají podle pevného harmonogramu. Pokud nechcete kontrolovat, jestli se tu něco nového objevilo, můžete se přihlásit k odběru newsletteru a nechat si novinky poslat přímo do e-mailu.
A jako malé poděkování vám po potvrzení odběru pošlu krátkou ukázku z knihy Žebráci na tahu zdarma.
Zajímá vás, proč jsem zvolil pro předprodej knihy právě Donio? Přečtěte si Záznam #06.